Je to jízda, svět okolo nás. Věci se dějí a události přicházejí šílenou rychlostí. S ohromnou intenzitou, která se neustále zvyšuje. Doufat, že se tempo změn v dohledné době zpomalí asi moc nelze. A tak nám nezbývá, než se snažit adaptovat se a doufat, že se z toho všeho ještě nezblázníme. Jak ale nepropadnout pocitu bezmoci z toho, že cokoliv, co se děje, nemáme nikterak možnost ovlivnit nebo změnit?
Boj o naši pozornost a energii
Koukáme na svět z oken rychlíku, který jede stále rychleji. Máme pocit, že to, co se za okny děje, se nás sice týká, ale zároveň jsme zcela bezmocní cokoliv s tím udělat. Rychlost nás tlačí do sedadel, jsme do bez-vědomí zhypnotizováni masáží sdělovacích prostředků, chrlících na nás ze všech stran strach a naopak v reklamách nabízejících produkty, které nás tohoto strachu (či jiného pocitu nedostatečnosti a nelásky k sobě samému) mají zbavit.
Je to konstantní boj o energii. A naše energie proudí tam, kterým směrem se díváme, komu nebo čemu věříme, na co upíráme svoji pozornost – ať už vědomou, nebo nevědomou. A je to právě naše pozornost a energie, o kterou mezi sebou bojují firmy a korporace, jejichž jediným smyslem existence je tvořit zisk pro svoje vlastníky, často za každou cenu.
Peníze jako náš volební lístek
Peníze jsou jednou z forem energie, kterou předáváme výrobci a obchodníkovi tím, že kupujeme určité výrobky na určitém místě. Každý den se tedy účastníme voleb, ve kterých dáváme svoje hlasy výrobcům a prodejcům zboží a služeb, které za svoje peníze směňujeme. Koho výrobky kupujeme a na jakém místě je jen naše rozhodnutí.
Je to rozhodnutí o tom, ke komu poputuje naše energie proměněná do námi vydělaných peněz. A i když se tyto celkem banální transakce nezdají nijak důležité, ve svém souhrnu spolurozhodují o tom, kam chceme aby nás svět směřoval. Tím, že určitý výrobek či službu zakoupíme, dáváme totiž dotyčnému subjektu mandát k jeho další existenci.
Chceme, aby naše spotřební návyky řídily nadnárodní firmy ve spolupráci s reklamními agenturami a jejich zboží do nás tlačily nadnárodní maloobchodní řetězce? Nebo nám záleží na tom, aby se naše volební lístky dostaly k těm, kteří doopravdy vymýšlí, vyrábějí či pěstují? Budeme hlasovat pro ty, kteří nás manipulují ke kupování a spotřebě věcí, po kterých toužíme jen proto, že jsme je viděli v reklamě? Nebo budeme hlasovat pro věci, které opravdu potřebujeme a budeme ochotni zaplatit za jejich kvalitu a původ?
Tohle vše je jen na nás. Nikdo nám nenařizuje, kde utratíme svoje peníze – je to jen a jen naše volba, naše svobodné rozhodnutí. A v podstatě možná jeden z mála způsobů jak změnit to, o čem všichni víme, že je špatně, ale stále nevíme, jak z toho ven.
Nejzhoubnější kolektivní iluze
Situace není tak zcela beznadějná a my nejsme úplně bezmocní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Náš pocit bezmoci je iluze. Možná ta nejzhoubnější iluze, které jsme kolektivně podlehli. Alternativou k volebním lístkům jsou naše peníze.
Místo toho, abychom v podstatě celkem zbytečně odevzdávali svoje hlasy různým zájmovým skupinám, které se nazývají politické strany, můžeme namísto toho hlasovat penězi. Pokud si představíme peníze jako volební lístky, karta se obrací a my nabýváme zpět svoje právo o něčem rozhodovat.
Volit můžeme prakticky denně. Volíme tam, kde je to skutečně cítit – peníze jsou tím, co pohání náš hmotný svět a jsou to právě peníze, neboli naše hlasovací lístky, o které jde korporacím a zájmovým uskupením, alias politickým stranám, především.
Vědomá volba a zodpovědnost
Svoboda volit našimi penězi sebou nese, jako každá svoboda, velkou dávku zodpovědnosti. Bez zodpovědnosti není svoboda a naopak. Rozhodneme-li se tedy volit za pomoci našich peněz, naše svoboda rozhodnutí komu svůj volební lístek vědomě dáváme, je vyvážena stejným dílem zodpovědnosti, kterou za tuto volbu máme.
Co všechno jsou otázky, které si můžeme – a měli bychom – při každém nákupu klást?
- POTŘEBUJI TUTO VĚC nebo ji CHCI
- SLOŽENÍ VÝROBKU
- JEHO PŮVOD
- ZPŮSOB JEHO VÝROBY
- KOMU FIRMA, KTERÁ VÝROBEK PRODUKUJE, PATŘÍ
- KOMU PATŘÍ OBCHOD, KDE VÝROBEK NAKUPUJEME
Je to velmi komplexní téma, kterému se budu postupně dál a do větší hloubky věnovat.
0 Comments