Dichlordifenyltrichlorethan na dně mořském

Zveřejněno 04.May.21

Nedávno jsem ve zprávách zachytila článek o tom, že kus od pobřeží Kalifornie v několikasetmetrové hloubce výzkumníci nalezli barely s toxickým odpadem z výroby DDT. A nebylo jich málo – zatím je odhad tak půl milionu kusů. Tímto způsobem se toxického odpadu po několik desetiletí zbavovala místní firma, která DDT až do 80. let vyráběla. (Až do doby, kdy došlo k jeho plošnému zákazu po celém světě). 

Legální odkaz naší doby

První mě napadlo, že jsem zvědavá, zda najdou toho, kdo tuto neskutečnou zvrhlost spáchal. Jistě – firma, ale v ní k tomu někdo musel dát pokyn. Při dalším čtení však vyšlo najevo, že tento způsob nakládání s odpadem byl v té době legální a vše je pěkně zdokumentováno.

To, že je DDT látka nebezpečná pro život a prakticky nerozložitelná se veřejně ví od 60. let. Po několika dekádách používání, kdy postřikem sprchovali plošně i děti na plážích při zátahu na komáry a krabička s DDT nechyběla snad v žádné domácnosti či zahradě. S důsledky se setkáváme stále a právě na pobřeží v blízkosti úložiště barelů nyní hynou ve velkém obratlovci, kteří se živí mořskými živočichy. 

Odpuštění za nás za všechny

Když jsem text dočetla, propadla jsem zase jednou obrovskému zoufalství. Zasloužíme si vůbec, abychom na planetě jako druh dále existovali, když jsme schopni v zájmu zvýšení zisku pro majitele továrny něco takového spáchat? To se přece nedá vůbec nijak ve hmotě odčinit.

Pak mě napadlo, že jediné co můžu udělat, je zkusit to místo navštívit při meditaci. Představím si je, zanořím se do vody oceánu v místě, kde se barely našly, a budu prosit o odpuštění za nás všechny.
Budu prosit o odpuštění planetu, vodu oceánu i všechny živočichy, kteří mají kvůli zvrhlosti nás lidí v tělesném tuku usazený nerozložitelný dichlordifenyltrichlorethan, na který jsme byli kdysi tak hrdí… a budu doufat. 

Bude-li se vám chtít, zkuste to taky. Mrtvým rackům a delfínům nepomůžeme, ale věřím, že společně alespoň malinko přepíšeme energetický vzorec naší existence a získáme o trošku větší naději, že ještě dostaneme šanci všechny podobné činy napravit. 

Odkazy na původní texty zde:

https://www.latimes.com/projects/la-coast-ddt-dumping-ground/

https://www.latimes.com/environment/story/2021-04-26/ddt-waste-barrels-off-la-coast-shock-california-scientists?eType=EmailBlastContent&eId=5fe8123a-b53b-468b-8e7f-dda1b8968a6c

Nataša Foltánová

Nataša Foltánová

Dnes už vím, že je úplně jedno, co budu dělat, protože jsem našla sama sebe. Skrze práci a tvoření jsem našla cestu k vlastní duši a vím, že lze pracovat dvojím způsobem: můžeme pracovat pro peníze a doufat, že nás učiní šťastnými. Nebo můžeme tvořit pro radost z tvoření, s láskou a z vlastní duše. Obojí nám může přinést hojnost, ale jen tehdy budeme opravdu šťastní, pokud peníze nebudou naší motivací, ale zprávou Univerza, že práce, kterou odvádíme, je služba světu a je v souladu s celkem.
Celá moje cesta a více o mně ZDE.

0 Comments

Submit a Comment

Your email address will not be published.

Pandemie jako portál

Pandemie jako portál

Už přes rok máme pocit, že se svět zastavil u písmene P - a myslím tím Pandemii, i když asociace zde mohou být různé... Všechno ostatní je odsunuto na druhou...

Prosázet se ke štěstí

Prosázet se ke štěstí

Před pár dny jsem  zahlédla článek s tímto nadpisem:  Šéfka hazardní firmy za rok vydělala víc než Ronaldo a Messi dohromadyKonto šéfky britské...